O mně a o vaření

Jmenuji se Martina Dvořák Venigerová, ale od střední školy mi nikdo neřekne jinak něž Máca. Za svůj život už jsem byla ledasčím. Touha objevovat a tvořit byla u mne přítomná vždy, ale nově se učím věci ve svém životě měnit a sebe šetřit.

Vaření je mou vášní, ale ne vždy mu mohu věnovat svůj čas. Na druhou stranu stojím o jídla z kvalitních surovin, upravená tak, aby se i trávicí soustava radovala. Plná vitamínů, minerálů a živin, o které vařením při nízkých teplotách nepřijdeme. K tomu mi neskutečně pomáhá pomalý hrnec. Jedná se o elektrický hrnec, který se skládá z vnitřní nádoby a obalu s termostatem. Zvolíte si na něm stupeň varu low nebo high a délku varu. Většina hrnců na trhu se po uvaření přepne do režimu „příhřev“. Jídla v něm nejsou hotová za pár minut, s vařením se „loudáte“, ale to mi vůbec nevadí, protože já u plotny nestojím a hrnec odvede práci za mne. Vaření mě nezdržuje, nemusím být ani doma nebo spěchat s návratem. „Něco dobrého k snědku“ čeká vždy na mě a ne já na něj.

Tip: Jak používat pomalý hrnec

Co všechno si v hrnci můžete připravit vám nabídnu na dalších stránkách. Nejsou to jen oblíbená trhaná masa, omáčky, mletá masa nebo zelenina, ale i. Když dodržíte správné postupy, jídlo se nikdy nepřipálí a voda nevyvaří. Ušetříte na spotřebě elektrické energie, protože vaření, ač je dlouhé, je velmi levné.
Pevně věřím, že s „loudákem“ může vařit každý. Podaří-li se mi vás inspirovat k tomu, abyste se svým časem mohli lépe naložit a u toho kvalitně jedli, pak měla moje práce smysl.

Vařím z radosti a s láskou.

Vaše Máca se loudá

Poděkování

Děkuji Barunce Charvátové, byla mou velkou učitelkou a její ochota odpovídat na všechny mé otázky, neměla hranic.
Evičce Hudečkové, která mi držela celou dobu palce a pomáhala se vším, co bylo třeba. Její nadšení z mé práce bylo pro mě velmi motivující.
Káje Čechové, která mě naučila všechna ta „insta“ tlačítka a hejblátka a vždy mi poradila, jak v „soušl“ světě plavat.
Mojí skvělé grafičce Jitce Muchové, kterou jsem nakonec uvláčela do samého konce. A přesto, že předem nevěděla do čeho jde, nikdy to nevzdala.
A mému Bobovi, který podporuje každou mou lumpárnu a bez kterého bych si nikdy nemohla jen tak tvořit a pro radost vařit.